Comite255 composition - comite255

composition title

Složení

Composition

Současní členové výboru

Výbor se skládá ze sedmi osob vybraných mezi bývalými členy Soudního dvora a Tribunálu Evropské unie, členy nejvyšších vnitrostátních soudů a obecně uznávanými právníky, z nichž jedna je navržena Evropským parlamentem.

Členy výboru jmenuje na dobu čtyř let Rada na podnět předsedy Soudního dvora.

V současné době jsou členy panelu pan Allan Rosas (předseda panelu), pan Frank Clarke, paní Julia Laffranqueová, paní Maria Eugénia Martinsová de Nazaré Ribeiro, paní Barbara Pořízková, paní Silvana Sciarraová a pan Vassilios Skouris (členové panelu), kteří byli jmenováni rozhodnutím Rady (EU) 2021/2232 ze dne 14. prosince 2021 o jmenování členů výboru stanoveného v článku 255 Smlouvy o fungování Evropské unie. Funkční období panelu v současném složení trvá od 1. března 2022 do 28. února 2026.

[ Rovněž viz složení výboru od roku 2010]

 

 

Agregátor obsahu

Allan Rosas

Narozen v roce 1948; doktor práv na univerzitě v Turku (Finsko); profesor práv na univerzitě v Turku (1978–1981) a v Ǻbo Akademi (Turku/Ǻbo) (1981–1996); ředitel Institutu pro lidská práva tamtéž (1985–1995); zástupce finské vlády jakožto člen nebo poradce finských delegací na různých mezinárodních konferencích a setkáních, odborník na finské právo, zejména ve vládních a parlamentních právních komisích ve Finsku, jakož i v Organizaci spojených národů, v Unesco, v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) a v Radě Evropy (1977–1995); ředitel a hlavní právní poradce právní služby Evropské komise pověřený vnějšími vztahy (1995–2001); zástupce generálního ředitele právní služby Evropské komise (2001–2002); soudce Soudního dvora (2002–2019); hostující profesor na College of Europe, na univerzitě v Gentu, univerzitě v Helsinkách a senior fellow na univerzitě v Turku; od roku 2019 člen nezávislého etického výboru Evropské komise.

Frank Clarke

Narozen v roce 1951; diplom v oboru matematika a ekonomie na University College v Dublinu (1972); Barrister-at-Law na King's Inns v Dublinu (1973); Junior Counsel (1973–1985); Senior Counsel (1985-2004); profesor na King's Inns (1978-1995); předseda Advokátní komory (1993–1995); Bencher na King's Inns (1995); člen rady Mezinárodní asociace advokátů (1997–2004), spolupředseda Fóra advokátů (1998–2002); předseda rady King's Inns (1999–2004); soudce Vrchního soudu (2004–2012); předseda Komise pro druhé referendum o Lisabonské smlouvě (2009); soudce působící na Griffith College v Dublinu (od roku 2010); hostující profesor na Trinity College v Dublinu (od roku 2012); hostující profesor na University College v Corku (od roku 2013); držitel ocenění Griffith College Distinguished Fellowship (2017); soudce Nejvyššího soudu (2012–2017); předseda Nejvyššího soudu (2017–2021); zástupce kancléře Dublinské univerzity a předseda Komise pro reformu práva (od roku 2022); člen výboru stanoveného v článku 255 Smlouvy o fungování Evropské unie od března roku 2018.

Julia Laffranque

narozena v roce 1974; studium práv absolvovala na univerzitě v Hamburku (Německo) a na univerzitě v Tartu (Estonsko); LL.M. (Magistra Legum) na univerzitě v Münsteru (Westfälische Wilhelms University) (Německo); postgraduální studium na univerzitě v Kielu (Německo) a na Evropském univerzitním institutu (Florencie, Itálie); titul doktora práv na univerzitě v Tartu (Estonsko); odbornice na právo Evropské unie, vedoucí oddělení práva Evropské unie a zahraničních vztahů a náměstkyně generálního tajemníka ministerstva spravedlnosti Estonska (1996–2004); dočasně přidělena do právní služby Evropské komise, na ministerstvo spravedlnosti Francie a Švédska, do francouzské Státní rady a k německému Spolkovému správnímu soudu; přednášející a odborná asistentka evropského práva na různých univerzitách (1999–2010); profesorka evropského práva na univerzitě v Tartu (2011–2016), od roku 2016 hostující profesorka; soudkyně Nejvyššího soudu Estonska (2004–2011 a 2020); členka Stálého rozhodčího soudu (2011–2016); soudkyně Evropského soudu pro lidská práva (2011–2020); zástupkyně ředitele Akademie evropského práva (ERA) 2021; předsedkyně Mezinárodní federace evropského práva (FIDE) (2010–2021), předsedkyně Poradní rady evropských soudců Rady Evropy (2008–2010), členka vědeckého výboru Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA).

Maria Eugénia Martins De Nazaré Ribeiro

Narozena v roce 1956; studium práv v Lisabonu, Bruselu a Štrasburku; advogada v Portugalsku (1982–1984) a v Bruselu (1984–1986); nezávislá vědecká pracovnice v Institutu evropských studií Svobodné univerzity v Bruselu (1984–1985); referendářka u portugalského soudce Soudního dvora J. C. Moitinho de Almeidy (1986–2000), posléze u předsedy Soudu prvního stupně B. Vesterdorfa (2000–2003); soudkyně Tribunálu Evropské unie (2003–2016), předsedkyně senátu (2007–2010 a 2013–2016); předsedkyně výboru Tribunálu pro jednací řád (2013–2016); členka výboru uvedeného v článku 255 Smlouvy o fungování Evropské unie od března roku 2018.

Barbara Pořízková

Narozena v roce 1968; doktorka práv na Masarykově univerzitě v Brně (2000); pracovnice oddělení nepřímých daní Finančního ředitelství v Brně (1993–2001); právnička v poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers (2001–2006); od roku 2006 soudkyně českého Nejvyššího správního soudu a od roku 2018 místopředsedkyně tohoto soudu, členka rozšířeného senátu (od roku 2013) a předsedkyně devátého senátu (od roku 2014); pravidelná zástupkyně českého Nejvyššího správního soudu ve Sdružení státních rad a nejvyšších správních soudů EU (od roku 2015); justiční čekatelka ve francouzské Státní radě (2016); od března 2022 členka výboru stanoveného v článku 255 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Silvana Sciarra

Narozena v roce 1948; studium na univerzitě v Bari; studium v rámci stipendia Harkness Fellowship na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA) a právnické fakultě Harvardovy univerzity (1974–1976); vyučovala na Univerzitě v Sieně, působila jako vědecká pracovnice v rámci Fulbrightova stipendia na UCLA a byla hostující profesorkou na několika univerzitách (Warwick, Columbia Law School, Cambridge, Stockholm, Lund, UCL, LUISS v Římě); vedoucí katedry evropského pracovního a sociálního práva (1994–2003) na Evropském univerzitním institutu; profesorka evropského pracovního a sociálního práva na univerzitě ve Florencii (1990–2014, s pauzou v době působení na Evropském univerzitním institutu); doctor honoris causa v oboru právo na Stockholmské univerzitě (2006) a na univerzitě v Hasseltu (2012); soudkyně italského ústavního soudu, první žena zvolená parlamentem (od roku 2014); nositelka Řádu rytířského velkého kříže za zásluhy Italské republiky (2017) a laureátka ceny Huga Sinzheimera (2015); členka Evropského právního institutu; členka výboru stanoveného v článku 255 Smlouvy o fungování Evropské unie od března 2022.

Vassilios Skouris

Narozen v roce 1948; absolvent studia práv na Svobodné univerzitě v Berlíně (1970), doktor práv na univerzitě v Hamburku (1973); asistent a lektor na katedře občanského procesního práva a obecného procesního práva na univerzitě v Hamburku (1972–1977); profesor správního práva na Thrácké Démokritově univerzitě (1977–1980); profesor veřejného práva na Univerzitě v Bielefeldu (1980–1982); profesor veřejného práva na Aristotelově univerzitě v Soluni (1982–2015); soudce Soudního dvora Evropské unie (1999–2015) a jeho předseda (2003–2015); hostující profesor na Bucerius Law School v Hamburku od roku 2016; korespondenční člen Aténské akademie; čestný člen Honorable Society of Lincoln’s Inn; předseda soudní komory etické komise FIFA; člen výboru stanoveného v článku 255 Smlouvy o fungování Evropské unie od března 2022.